DIVADLO NA VEVEŘÍ
Divadlo na Veveří, slavnostně otevřené 6. prosince 1884, symbolizovalo konec dlouhého zápasu brněnských Čechů o vlastní samostatný divadelní prostor. Tato budova, později přezdívaná Staré divadlo či Bouda, byla prvním stálým českým divadelním domem v Brně, kde našla útočiště česká divadelní múza i vlastenecký duch. Zakoupení domu U Marovských na podzim 1883 bylo důležitým krokem, protože jeho stav a poloha (na rohu Radvítova, dnešního Žerotínova náměstí a Veveří ulice) umožňovaly okamžitou přeměnu pro divadelní účely. Adaptace, vedená stavitelem Svobodou, zahrnovala jen to nejnutnější; omezené finance Družstva směřovaly do základních úprav, které umožnily otevření prosté, ale historicky významné budovy.
V listopadu 1884 se přípravy blížily ke konci. Ačkoli výbor Družstva čelil nečekaným potížím, jako byl požár 26. listopadu, rozhodl se slavnostní večer nezrušit. První představení (Kolárova Magelona s herečkou Otýlií Sklenářovou-Malou v hlavní roli) bylo plné emocí a vlasteneckého nadšení. Zahájení provozu divadla na Veveří se účastnily všechny významné osobnosti českého Brna a řada hostů, mezi nimi např. František Ladislav Rieger a moravský místodržitel hrabě Schönborn.
Divadlo na Veveří, oficiálně pojmenované Prozatímní Národní divadlo v Brně, bylo také středem zájmu moravského tisku. Jeho interiér popisoval jako útulný a praktický, s jednoduchým, ale impozantním uspořádáním hlediště a galerií, které pojaly až 771 diváků. Kromě lóží, šaten a základního jeviště zaujalo (bohužel i negativní) pozornost technické vybavení, včetně plynového osvětlení, které bylo až v roce 1900 nahrazeno v jevištní části elektrickým. Elektrifikace celé budovy byla dokončena v letech 1907 až 1916.
V roce 1894 došlo k první zásadní rekonstrukci, při které bylo divadlo zvýšeno o patro. Přidání balkonu a galerie, ale i modernizace šaten a technického zázemí, přispěly k tomu, že divadlo odpovídalo dobovým standardům a nabídlo divákům lepší komfort. Ve třicátých letech prošlo dalšími úpravami, včetně rozšíření prostoru pro sedadla na úkor míst k stání.
Druhá světová válka přinesla divadlu těžké ztráty. Bombardování 20. listopadu 1944 vážně poškodilo sklady dekorací, jeviště i hlediště, následné nálety zasáhly i zadní část budovy. Po provizorních opravách se ukázalo, že budova trpí vážnými statickými problémy, a v roce 1952 byl vydán příkaz k jejímu uzavření. Nezbytná část stavby byla stržena, zbylé prostory sloužily ještě dvě desetiletí jako zkušebny a ateliéry pro Státní divadlo v Brně.
Pojďme se podívat, jak divadlo na Veveří vypadalo a co o jeho osudu říkají fotografie uchované v archivu NdB.
Exteriér divadla
Divadelní budova v podobě, kterou měla při otevření v roce 1884. Zřetelně viditelný vchod pro diváky byl uprostřed průčelí budovy vedoucího do dnešního Žerotínova náměstí.
Rekonstrukcí v 90. letech 19. století byla budova zvýšena v hledištní části, přední část budovy zůstala dvoupodlažní. Většina dochovaných fotografií zachycuje divadlo právě v této podobě.
Pohled
na divadlo po rekonstrukci z ulice Veveří.
Průčelí a vchod do divadla v roce 1934. Družstvo ČND v Brně jako majitel divadelní budovy i přilehlých sousedících domů, které byly využívány k provozním účelům, hledalo cesty, jak zvýšit příjmy a zajistit prostředky na provoz a údržbu divadla. Pro ten účel také pronajímalo vybrané prostory, a tak např. v těsném sousedství hlavního vchodu vznikla cukrárna.
Součástí divadelního komplexu se během let staly domy sousedící s původní budovou, a to jak na dnešním Žerotínově náměstí, tak na ulici Veveří. Cílem bylo především zajistit dostatečně velkou parcelu pro stavbu nového reprezentativního divadla v budoucnu, budovy nicméně byly využívány okamžitě. Na fotografii zleva domy Veveří 1 a Veveří 3, kde byly sklady, kanceláře a pronajímané prostory.
Při oslavách 50. výročí trvání stálého českého divadla v Brně ve vlastní divadelní budově na Veveří byla budova slavnostně vyzdobena.
Vstupní a společenské prostory
Divadelní sál
Jeviště
Provozní prostory
Šatny, čekárny a kancelář
Dvorní trakt
1944, 1945
Při bombardování Brna v posledních letech druhé světové války byly budovy Družstva zasaženy a divadlo vážně poškozeno jak přímým zásahem, tak střepinami a tlakovými vlnami. Fotografie zachycuje situaci po bombardování 20. listopadu 1944.
1952
Veškerá snaha divadlo opravit a dál provozovat byla ukončena v červnu 1952, když příslušný úřad rozhodl o okamžitém uzavření. Protože nebylo účelné, ani hospodárné zahájit generální rekonstrukci, byla část budovy stržena.
1973
Ještě jednadvacet let sloužily zbylé prostory někdejšího divadla na Veveří Národnímu, tehdy Státnímu divadlu v Brně jako zkušebny, ateliéry a ubytovna. Na podzim roku 1973 však už byl objekt zcela vyklizen a 1. prosince definitivně zbourán.
1984
K stému výročí otevření divadla byla na začátku Veveří ulice odhalena pamětní deska, dílo umělců Jiřího Marka, Miloslava Kramoliše, Jana Chmelaře a Gustava Morávka.
Ač pokládána za krátkodobé provizorium do doby získání dostatečných prostředků na stavbu nové reprezentativní budovy, sloužila budova divadla na Veveří uměleckému provozu Národního, později Zemského a Státního divadla v Brně a Českého lidového divadla v Brně 68 sezon.
E-výstava Divadlo na Veveří.
Připravila Jitka Nováková. Obrazové materiály jsou majetkem NdB a jsou chráněny autorským zákonem.
E-výstava je přístupná od 6. 12. 2024 do 7. 4. 2025.